Příběh o životě s rakovinou prsu, vyprávění syrově upřímné, přímočaré, bez patosu, ale i sarkastické a humorné. Taková je kniha publicistky Andrey Kábelové s názvem Veselá svině s račicí a depkou. S nadhledem a často i s černým humorem v ní popisuje svůj osobní příběh. Jak reagovali její blízcí, když jim sdělila svou diagnózu? Jak o tom mluvit, anebo radši nemluvit s těmi ostatními? Co může nemocný očekávat od lékařů a také sám od sebe? A hlavně: jak žít během i po této zkušenosti „normální“ život? Čtivá kniha zachycuje autorčiny zásadní poznatky a zážitky, které mohou pomoci všem ženám, jimž vážná nemoc obrátí život naruby. S nimi i s jejich nejbližšími se Andrea Kábelová nyní – bez příkras a beze strachu - dělí o svůj tehdejší prožitek, obavy a naděje. Knihu vydává Nakladatelství ZEĎ novinářů Jana Perglera a Jana Dražana, zaměřené na literaturu s poutavými příběhy.
„Impuls k psaní mi dodala dobrovolnice Linda, která pomáhá onkologickým pacientům a zdravotně handicapovaným lidem. Řekla mi: Tohle by si měli přečíst ti, kteří jsou stejně nemocní nebo mají někoho nemocného v rodině, protože by jim to mohlo pomoct,“ říká Andrea Kábelová, původní profesí novinářka. „A tak doufám, že opravdu pomůže. I kdybych je jen rozesmála,“ dodává autorka, která s vědomím diagnózy rakoviny prsou žije od roku 2015.
Psaní jako pomoc i očista
O své zkušenosti vypráví Andrea Kabelová zpříma a vtipně. Nic neskrývá a nešetří detaily. A dokáže být někdy pěkně ironická a ostrá. Tak, jak si její situace - a také její smrtelně nebezpečná souputnice a soupeřka „račice“ - právě zaslouží. „Knihu jsem začala psát pro svoji osobní potřebu jako svou bytostně intimní zpověď. Potřebovala jsem ze sebe dostat všechno, co se mi přihodilo. Byla to moje terapie i očista,“ vysvětluje se Andrea Kábelová, jejíž prvotina nezapře dlouholetou zkušenost s psaním, které musí čtenáře nejen pravdivě informovat, ale i okamžitě zaujmout.
Svůj osobní příběh tak prolnula s pohledem do zákulisí komunální politiky, kde tehdy působila, a dostala do něj i atmosféru 90. let, kdy bylo možné zažít opravdu leccos: třeba posezení v hospodě U tygra se spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Svižně napsaná kniha si všímá i vážných diagnóz slavných lidí jako byla Angelina Jolie nebo Karel Gott, který autorku v těžkých chvílích podpořil osobním dopisem.
Jak říká Andrea Kabelová, jediným pozitivem vážné nemoci je, že pročistí vztahy a proseje lidi kolem nemocného. „Jen ti opravdoví přátelé zůstanou a pomáhají, seč můžou. Pomocnou ruku a opravdový zájem mi poskytli i lidé, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že by mě měli bůhvíjak rádi. Jsem jim za to neskonale vděčná. A doufám, že jim to nikdy nebudu muset oplácet a že mou pomoc nebudou potřebovat. Že nás všechny čeká už jenom „olé, ruka hore“! To si přeji ze všeho nejvíc,“ uzavírá. www.facebook.com/knihyzed/
Veselá svině s račicí a depkou. Andrea Kábelová. Vydává ve druhé polovině dubna Nakladatelství ZEĎ.
Víte, že…?
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen. Podle údajů spolku Nejsi na to sama, ročně touto chorobou onemocní v Česku kolem šesti tisíc žen. Málokdo přitom ví, že léčba prsních nádorů je zároveň jednou z nejúspěšnějších onkologických disciplín.
Počet úmrtí na rakovinu prsu každoročně klesá. A to i přesto, že pacientek s diagnózou této nemoci přibývá. Je to i tím, že díky preventivnímu screeningu je téměř 40 procent žen s karcinomem prsu je diagnostikováno už v I. stadiu, kdy je šance na úplné vyléčení nejvyšší.
Podle informací Národního onkologického programu v průběhu svého života onemocní rakovinou každý 3. obyvatel České republiky. To znamená, že s nádorovým onemocněním se tak či onak setkáme bez takřka všichni: nemocného se zhoubným nádorem najdeme dnes prakticky v každé širší rodině.
Andrea Kábelová
(*25. 3. 1970, Bratislava)
Vystudovala filozofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde studovala i sociologii. Po dramatických volbách v červnu 1992 se ale vrhla na dráhu zpravodajky Československé tiskové kanceláře, kde se věnovala zejména referování o průběhu jednání Mečiara a Klause o rozdělení společné republiky Čechů a Slováků. Po přestěhování do Prahy působila jako parlamentní zpravodajka z Poslanecké sněmovny ČR pro MF Dnes. Po mateřské dovolené pracovala jako copywriter pro různé PR agentury, na šest let pak zakotvila jako šéfredaktorka časopisu pražské hospodářské komory.
Nyní pracuje na odboru vnějších vztahů České advokátní komory. Jak sama říká, „Svině“ je její literární premiérou a doufá, že i derniérou.